Práce v jahodovně od jara do podzimu - aneb hnojení, zálivka, ochrana proti škůdcům, sklizeň, posekání listů a další posklizňové práce

Na jaře v březnu pohnojíme jahodník ledkem vápenatým (tj. dusičnanem vápenatým). Toto hnojivo obsahuje dusík v rychle rozpustné formě, takže se rychle dostane ke kořenům a je okamžitě využit pro výživu. Právě v časném jaře potřebují jahody nejvíce dusíku, aby mohly regenerovat po zimě, kdy ztratily zásobní látky nashromážděné na podzim. Podpoří se tvorba kořenů a listů, jahody se jakoby nastartují. Vápník v dusičnanové formě je rovněž dobře přijímán a navíc otupuje kyselost půdy (většina obdělávaných půd u nás je kyselá v důsledku nevhodného hnojení nebo přemokření pozemku). Dávka dusíku však nesmí být příliš vysoká, jinak dojde k bujnému růstu listů na úkor násady plodů. Existuje určitá optimální dávka dusíku. Nižší nebo vyšší dávky výnos snižují. Běžně je doporučována dávka např. 20 - 30 gramů ledku vápenatého na 1 m². Vyšší dávky rozhodně nelze doporučit.

Pozor: všechny dávky zde uvedené se vztahují na plochu 1 m² a předpokládá se rovnoměrné rozdělení na ploše (rozhozem nebo hnojivou zálivkou). Pokud zahrádkář hnojí tzv. kroužkováním kolem jednotlivých rostlin, je třeba dávku hnojiva přiměřeně snížit. Hnojivá zálivka působí obecně rychleji, avšak v případě ledku vápenatého je rozdíl nepatrný, protože granulky pohozeného ledku se rozpustí na vlhké zemi během jednoho dne (u jiných hnojiv se granulky rozpouští týdny i měsíce). Je třeba dát pozor, aby granulky ledku nebo prach neulpěl na listech (zvláště ne na mokrých listech), protože by je mohl popálit.

Koncem března, po několika teplých slunných dnech, kdy staré jahodníkové listy dostatečně proschnou, tyto listy odstraníme, buď je omeleme rukama nebo košťátkem. Staré listy se rozpadnou na malé kousky (na prach) a zmizí. Pokud na rostlinách ponecháme staré odumřelé listy, samy se rozpadnou až za několik měsíců a mezitím budou pomalu tlít a budou semeništěm chorob, zvláště houbových.

V průběhu dubna odstraňujeme plevel, který začíná intenzivně růst a jahody mělce okopáváme. Spíše se má jen rozrušit škraloup na povrchu půdy. Hluboká okopávka poškozuje kořeny jahodníku a způsobuje snížení výnosu.

Koncem dubna můžeme provést postřik proti roztočíku jahodníkovému, což je největší škůdce jahod v zahrádkách (ve velkovýrobě už byl z větší části potlačen). Roztočík saje na rubu listů, které se kroutí, nerozvíjí se, celá rostlina zakrňuje, snižuje se výnos, plody jsou malé. Postřik provedeme např. přípravkem Diazinon nebo Basudin. Hlavně musíme důkladně postřikem zasáhnout spodní stranu listů a mladé srdéčkové listy, a to co nejvyšším možným tlakem. Nesmíme stříkat v době květu jahodníku, protože přípravek je pro včely jedovatý.

Koncem dubna nebo až do poloviny května je také vhodný termín k postřiku proti svilušce chmelové. Ta žije podobně jako roztočík na spodní straně listů. Použijeme přípravek Omite, kterým můžeme stříkat i v době květu. Opět postříkáme hlavně spodní stranu listů.

Roztočík je okem obtížně viditelný, vypadá jako malá tmavší nebo průhledná tečka, často se zabydlí podél středového žebra listu nebo zalézá do mladých, ještě nerozvinutých lístků, které tak poškodí, že se ani nerozvinou. Naproti tomu sviluška je okem celkem dobře viditelná jako červená skvrnka rychle se pohybující po celé spodní straně listu. Velikost obou škůdců se pohybuje v desetinách milimetru. Pokud je to v dané lokalitě potřeba, stříkáme počátkem květu také proti květopasu jahodníkovému, který klade vajíčka do poupat, pak naštípne stopku těsně pod poupětem a poupě se zlomí a zvadne. Použijeme např. přípravek Karate, který neškodí včelám.

I kdybychom všechny předchozí postřiky vynechali, postřik proti plísní šedé bychom měli provést. Plíseň napadá plody (živí se jejich cukrem) a dokáže zničit velkou část úrody. Vhodné je provést 1. postřik při začátku květu a 2. postřik po cca 10-14 dnech. Nejúčinnějším přípravkem je Euparen, lze použít také Rovral nebo Ronilan. Postříkáme především květy, poupata a malé plůdky, aplikaci provádíme pod vysokým tlakem.

Počátkem května pohnojíme jahodník Cereritem v dávce cca 20-30 gramů na 1 m². Rostliny využijí živiny ke tvorbě plodů. Vyšší dávky nezvyšují výnos, ale naopak. Způsobí totiž zjemnění pletiv rostliny i plodu, který pak mnohem snáze podléhá plísni. Rovněž jemnější listy rostliny jsou snáze napadány škůdci.

Ještě je třeba se zmínit o listové výživě. Provádí se postřikem porostu jahod speciálním listovým hnojivem s obsahem hlavních živin i stopových prvků, např. Vegaflor nebo Wuxal. Takto dodané hnojivo je využito s velkou účinností, takže i zdánlivě malé dávky mají velký pozitivní efekt a mohou výrazně zlepšit zdravotní stav rostlin a tím přispět ke zvýšení sklizně. Postřiky se provádí opakovaně od poloviny dubna do konce května, nejlépe každý týden, tj. např. 5-6 postřiků v jarním období. Pak můžeme očekávat skutečně výsledky. Od jednoho postřiku na list neočekávejme žádné zázraky (výjimkou může být situace, kdy rostlině velmi chybí určitý prvek a my jí ho právě postřikem na list dodáme, pak i jeden postřik může mít efekt). Listová hnojiva se dají většinou kombinovat s prostředky na ochranu rostlin, např. s Euparenem, který se používá proti plísní šedé. Kombinování přípravků je výhodné, protože se ušetří počet postřiků.

Pokud nepěstujeme jahodník na fólii, podložíme v polovině května jahody vrstvou slámy tak, aby pod jahodami nebyla vůbec vidět země. Zabráníme tím znečištění plodů zemí a omezíme plíseň. Sláma totiž po dešti rychle osychá, takže jahody leží v suchu, zatímco zem osychá podstatně déle (ta může být po dešti vlhká řadu dní). Z hlediska ochrany proti plísni je sláma lepší než fólie, protože na fólii se po dešti drží voda, kdežto na slámě nikoliv (voda slámou proteče). Vrstva slámy by měla být vysoká několik centimetrů. Spotřeba slámy činí cca 0,5 kg/m².

Jestliže je v květnu suché počasí, provádíme zálivku. Jahodník má největší spotřebu vody právě v době tvorby plodů. Zaléváme buď ráno nebo navečer, nikdy během horkého dne, protože rostliny by mohly utrpět teplotní šok a zpomalit se v růstu. Snažíme se zbytečně nezamokřit plody, zaléváme k rostlině. Pokud jsou trvale vysoké teploty, dodáme jahodám tolik vody, aby jim stačila na 3-4 dny. Není vhodné zalévat každý den malým množstvím vody. Voda pak totiž ani nepronikne do hloubky ke kořenům a bez užitku se odpaří z povrchu půdy.

Sklizeň začíná podle odrůdy, podle nadmořské výšky, podle mikroklimatu, podle toho jestli jsou jahody na slunci nebo ve stínu pod stromy, buď koncem května nebo také až v polovině června a trvá do konce června nebo do poloviny července. Sklízíme každý druhý nebo každý třetí den podle průběhu počasí. Pokud jahody ihned nezkonzumujeme, ale chceme je uchovat např. do druhého dne, uložíme je co nejrychleji na chladné místo. Čím rychleji je uložíme a čím nižší je teplota, tím jahody déle vydrží. Velmi orientačně platí (velmi totiž záleží také na odrůdě), že při 1°C vydrží jahody 3 dny, při 5°C vydrží 2 dny, při 10°C vydrží 1 den.

Po sklizni, nejlépe do konce července, celý porost jahod posekáme tak, abychom odstranili všechny listy, a přitom srdéčko zůstalo nepoškozeno. Můžeme použít rotační sekačku, která listy rozseká na malé kousky (čím menší, tím lepší), které se rychle rozpadnou a nejsou tak zdrojem chorob a škůdců. Pokud použijeme lištovou sekačku (ta listy nerozseká, ale nechá v celku), musíme posekané listy shrabat a odnést z jahodiště. Samozřejmě můžeme také použít srp. Celá desetiletí se diskutovalo o tom, jestli je posekání listů pro jahody prospěšné nebo nikoli (hlavně jestli je zvýšen výnos příští rok). Dnes se považuje za prokázané, že včasné posekání listů skutečně zvyšuje úrodu příští rok a navíc jahody ozdravuje a i poněkud omlazuje. Je to způsobeno tím, že po sklizni jsou již listy staré a fotosyntéza u nich probíhá s nízkou účinností (tj. energie slunce je využita málo). Navíc na starých listech žije spousta škůdců a listy jsou také napadeny řadou houbových chorob. Pokud listy posekáme, zbavíme se prakticky všech chorob a škůdců a navíc následné postřiky proti škůdcům jsou daleko účinnější, protože škůdce se nemá kam schovat. Do přehuštěného porostu naproti tomu postřik pořádně nepronikne.

Ve starých listech je také obsažen rostlinný růstový hormon, který je v rovnováze s obsahem hormonu v srdíčku a v krčkové části rostliny. V důsledku toho roste jen menší počet nových listů (rostlina se tak brání přehuštění). Po posekání listů se naruší hormonální rovnováha v rostlině a ta začne velmi intenzivně produkovat nové listy (vytvoří mnohem větší počet nových listů, než kdybychom staré listy neposekali). Protože v nových listech probíhá fotosyntéza s mnohem vyšší účinností než ve starých listech, vytvoří si rostlina více zásobních látek na zimu a založí více květních pupenů pro příští rok (květní pupeny se totiž zakládají rok předem, tj. v září a říjnu - v těchto měsících se rozhoduje o výši sklizně v příštím roce).

Po posekání listů zkypříme ušlapanou půdu kolem jahod a přihnojíme Cereritem v dávce 20-30 gramů/1m², čímž podpoříme růst nových listů. Za 4 týdny po posekání vytvoří jahody velké množství nových zdravých pěkných listů.

Pokud to je potřeba, můžeme za 2 týdny po posekání provést postřiky proti roztočíku resp. svilušce, příp. též proti padlí jahodníkovému (sirnými přípravky, např. Sulikolem nebo lépe Thiovitem), nebo proti skvrnitosti listů (přípravek Kuprikol).

Padlí je houbová choroba, která se projevuje napadením spodní strany listů bělavým povlakem houby. Postřik musíme tedy vést především na spodní stranu listů a v případě potřeby jej po 2 týdnech opakovat.

Skvrnitost listů je rovněž houbová choroba, která se projevuje malými bělavými a fialově lemovanými skvrnami, roztroušenými na horní ploše listů. Tato choroba je mezi zahrádkáři nejvíce známá, protože je nejvíce viditelná, avšak je ze všech chorob nejméně škodlivá. Menší napadení je zcela běžné a rostlině nevadí, při větším napadení se snižuje účinnost fotosyntézy, nebo může část listů předčasně odumřít.

Počátkem září odstraníme z porostu přebytečné odnože, které by příliš zahustily porost a ponecháme jen přiměřené množství nových odnoží.

V polovině září jahodník ještě jednou přihnojíme Cereritem v dávce 20-30 gramů/1m². Toto hnojivo jahodník využije na zakládání květních pupenů pro příští rok a pro tvorbu zásobních látek na zimu.

Celkem by se měla dávka hnojiva během celého roku pohybovat kolem 100 gramů na 1m², rozdělená na 4 dávky, jak bylo popsáno v předchozím textu, tj. 2 přihnojení před sklizní, 2 přihnojení po sklizni. Pokud přihnojíte jen dvakrát, jednou před sklizní a jednou po sklizni, také to bude jahodám stačit. Hnojení přikládají často zahrádkáři velký význam, ale ve skutečnosti není jeho vliv na úrodu tak velký. Daleko větší vliv má volba správné odrůdy pro danou lokalitu, dobrý zdravotní stav a dobrá agrotechnika (udržení kypré půdy bez plevele).

V průběhu září postříkáme odrůdy citlivé na kořenové choroby (fytoftoru). Jedná se především o Elsantu, která je velmi náchylná a bez ochrany může vypadnout velké procento rostlin. Ošetření provedeme přípravkem Aliette v dávce 1 gram na 1m² formou zálivky ve větším množství vody přímo k jahodě, nebo použijeme pásovou zálivku (zalijeme celý pás jahod).

Velká většina odrůd dobře vydrží zimní období a není je třeba na zimu zakrývat slámou či fólií. Tato opatření se provádí jen u některých novějších, velmi výkonných, ale přešlechtěných, citlivých odrůd (někdy u Elsanty, vždy u Darselectu). Důležitější je, aby rostliny měly na podzim a v zimě dostatek vláhy. Často se totiž stane, že rostliny, pokud jsou málo zakořeněné a je sušší podzim, jednoduše přes zimu uschnou. Zahrádkář pak řekne že vymrzly. Ve skutečnosti je bylo možné zachránit důkladnou zálivkou v suchém podzimu.