Příprava půdy pro výsadbu - aneb jaké pH, kolik hnoje, jak na půdní únavu

Jahodník vyžaduje strukturní, humózní půdy, spíše lehčí nebo středně těžké. Vysloveně těžké půdy (tj. půdy s nízkým obsahem vzduchu) většina odrůd jahodníku nesnáší. Optimální hodnota pH činí 5,5-6,5,tj. slabě kyselé půdy. Je-li půda příliš kyselá (nižší než pH=5) nebo příliš alkalická (vyšší než pH=7,5), zablokují se některé živiny v půdě, stávají se nepřístupné a jahodník špatně prospívá. Může se stát, že za nepříznivých okolností (nízké nebo vysoké pH a určité složení půdy) se do půdního roztoku uvolňují některé jedovaté sloučeniny a prvky, které brání růstu nebo přímo poškozují jahodník. Proto by měl zahrádkář před výsadbou jahod nechat udělat rozbor půdy, při kterém je stanoveno pH a vhodné je též stanovit obsah fosforu, draslíku a vápníku. Obsah dusíku není třeba stanovovat vzhledem k jeho velké pohyblivosti v půdě (tj. obsah dusíku v půdě se rychle mění v průběhu roku, což neplatí pro ostatní živiny). Jahodník nesnáší trvale zamokřené pozemky, trpí na nich chorobami, které způsobují poškozování kořenů a odumírání rostlin. Rovněž není vhodné vysazovat jahodník na pozemek, kde před tím byly delší dobu jahody pěstovány. Dochází zde totiž k nahromadění škůdců a zárodků chorob, které způsobují zhoršení zdravotního stavu rostlin, snížení výnosů, případně i vyhynutí části rostlin. Jedním z hlavních škůdců jsou mikroorganismy zvané Aktinomycety, které se hromadí u kořenů jahodníku a brzdí jejich růst. U starých rostlin jahodníku bylo nalezeno až 1000- násobné zvýšení obsahu Aktinomycet oproti půdě, kde jahodník nebyl pěstován! Toto je patrně hlavní příčinou tzv. půdní únavy. Odstranit půdní únavu je možné oživením půdy dodáním užitečných mikroorganismů, obsažených např. v chlévském hnoji. Dojde tak k potlačení škodlivých organismů a k obnovení původní mikroflóry. Další možností je dezinfekce půdy pomocí chemických přípravků, např. Basamid, Di Trapex, methylbromid, apod. Tyto přípravky způsobují zničení většiny nebo i 100% půdních organismů, takže půda je zbavena škůdců, ale i užitečných organismů. Naprosto nezbytné je po dezinfekci oživit půdu kvalitním hnojem. Uvedené přípravky jsou běžně používány např. USA, kde by bez nich nebylo myslitelné pěstování jahod (např. v Kalifornii, kde je drahá půda, se musí často sázet jahody po jahodách a dezinfekce je jedinou možností, jak nepřetržitě pěstovat jahody na jednom místě). V našich podmínkách je výhodnější (a levnější) sázet jahodník vždy na novou půdu, nebo na půdu, kde se jahodník nepěstoval alespoň 3-5 let. Zároveň je třeba si uvědomit, že dezinfekce půdy je velmi razantní, neekologický zákrok, který může při neodborném provedení způsobit větší škodu než užitek (např. půda se po dezinfekci velmi slehne, tj. sníží se obsah vzduchu v půdě a zhorší se struktura půdy, což je následně třeba napravit dodáním vhodného organického materiálu).

Vlastní příprava půdy spočívá v dodání 5-10 kg hnoje nebo kompostu na 1 m² plochy. Dobře uzrálý kompost můžeme do půdy dodat např. 2 týdny před výsadbou. Hnůj dodáváme 1/2-1 rok před výsadbou jahodníku. Čím je hnůj více slamnatý, tím delší odstup mezi zapravením do země a výsadbou je třeba dodržet. Dodat nerozložený hnůj do země těsně před výsadbou je naprosto nevhodné. Dojde totiž k popálení jemných kořínků jahodníkových rostlinek močůvkou, což zapříčiní zbrzdění v růstu nebo přímo uhynutí rostlinek. To raději nehnojit vůbec, než dát nerozložený hnůj těsně před výsadbou. Můžeme použít také rašelinový substrát o vhodném pH (obecně mezi pH=5-7, v závislosti na původním pH půdy). Není vhodné používat původní neupravenou rašelinu, protože je většinou příliš kyselá (vhodné by bylo dodat ji pouze do alkalických půd). Dávka rašeliny 5-10 kg/m² se nám ale může na větší ploše poněkud prodražit.

Sázíme do půdy zryté do hloubky cca 20-30 cm, na urovnaný povrch. Půdu zryjeme asi 2-3 týdny před výsadbou, takže půda se ještě do výsadby stačí přiměřeně slehnout. Pokud bychom sázeli do čerstvě zryté půdy, pak dojde k potrhání kořínků jahodníku v následujících dnech, tak jak se bude půda slehávat, což samozřejmě zbrzdí jejich růst.

2 týdny před výsadbou dodáme do půdy některé plné hnojivo, např. Cererit, které pak slouží jako zásobní hnojení na dobu několika měsíců po výsadbě. Dávka např. 20 gramů na 1m². Granulky rozhodíme na povrch půdy, během měsíce se jich většina rozpustí a živiny se navážou na koloidní částice v půdě, které pak slouží jako zásobárna živin.

Je třeba dávat také pozor na to, jaké rostliny byly na pozemku pěstovány před výsadbou jahod. Vhodné předkultury jsou obilí, hrách, jetel, boby, fazole, řepka. Nevhodné kultury jsou jahody, ovocné stromy, přírodní louky, brambory, rajčata, okurky.