Termín výsadby jahodníku a příprava sadby - aneb kdy je nejlépe sázet a jak získat silnou sadbu

Vysazovat můžeme jahodník buď na jaře (duben, květen) nebo na podzim (srpen, září). Výhodou jarní výsadby je skutečnost, že na podzim téhož roku vytvoří rostliny další sazenice, které je možno buď dále rozsadit, nebo se jimi zahustí porost, takže výnos v příštím roce je již maximální. Navíc při jarní výsadbě docílíme ještě ten samý rok (tj. např. 2 měsíce po výsadbě) určitou menší sklizeň, např. 100 gramů z jedné rostliny. Výhodou jarní výsadby je také fakt, že rostliny využívají zimní vláhy, dobře se přijímají (není takové horko jako např. v srpnu).

Pokud sázíme jahodník na podzim, je nutno počítat s tím, že příští rok bude výnos oproti jarní výsadbě činit jen asi 20-40%. Čím později je jahodník vysázen, tím nižší výnos je příští rok dosažen. Výsadbu v říjnu již nelze doporučit, protože nejenže je výnos příští rok nízký, ale hrozí i nebezpečí odumření rostlin v důsledku nedostatečného zakořenění. Pokud sázíme sazenice na začátku srpna, lze docílit příští rok slušnou sklizeň (ale nikdy ne tak vysokou jako při jarní výsadbě).

Problémem je, že počátkem srpna nebývají sazenice jahodníku k dispozici, jsou příliš slabé. Pokud vysázíme slabou sadbu počátkem srpna a po výsadbě nastanou vysoké teploty (25-30 °C), pak může velká část sazenic uhynout. Nepomůže ani zalévání několikrát denně. Jahody totiž uschnou ne proto, že by měly málo vody, ale proto, že při vysoké teplotě rostliny nejsou schopny vodu přijímat. Pomoci může jedině zastínění, např. pomocí dřevěné desky nebo papírové krabice umístěné na jižní straně. Výhodnější je však sázet jahodník koncem srpna, kdy je k dispozici silnější sadba a teploty nebývají už tak vysoké.

Existuje způsob jak získat již počátkem srpna nebo dokonce koncem července silnou, dobře zakořeněnou sadbu, která se přijme i při vyšších letních teplotách. Princip spočívá v tom, že počátkem června(tj. těsně před začátkem sklizně jahod) nůžkami odstřihneme silnější šlahouny s malými, dosud nezakořeněnými rostlinkami, a vysadíme je buď na přípravný záhon ve stínu, nebo ještě lépe do kelímků, naplněných kvalitní zemí. Tím donutíme mladé sazeničky, aby začaly samy růst, pokud nechtějí zahynout. Jestliže rostlinky necháme během sklizně na šlahounu spojené s matečnou rostlinou, tak rostou velmi pomalu, protože matečná rostlina dává živiny přednostně do plodů a na šlahouny už se dostane jen málo, takže rostlinky během sklizně spíše jenom přežívají a nejsou ničím nucené k intenzivnějšímu růstu. Oddělením od matečné rostliny jejich růst výrazně urychlíme. Vlastní postup je následující. Na šlahounu je přítomno většinou několik rostlinek. Oddělíme je nůžkami od sebe, přičemž každé rostlince ponecháme cca 2-4 cm dlouhý zbytek šlahounu(z té silnější části šlahounu). Rostlinky by měly mít zárodky kořenů dlouhé alespoň několik milimetrů. Pokud jsou kořeny delší, tím lépe. Rostlinky nyní zapíchneme do připraveného záhonu s kvalitní půdou tak, že píchneme do země zbytkem šlahounu a zapíchneme jej do země 2-4 cm hluboko, přičemž kořínky jsou cca 0,5 cm pod zemí, avšak zárodky srdíčka jsou nad zemí. To že rostlinka přitom nestojí, ale většinou leží, vůbec nevadí. Rostlinky podle potřeby pravidelně zaléváme a za 5-8 týdnů máme k dispozici velmi silnou sadbu. Uhyne přitom asi 5-20% rostlinek, v závislosti na tom, jak jsou rostlinky při sázení vyvinuté a jak se o ně staráme po výsadbě. Pokud sázíme do plastových kelímků, vhodný je objem cca 300 ml. Kelímky 200 ml považuji za malé, kelímky 500 ml jsou možné, ale ne potřebné. Do dna každého kelímku je třeba propíchnout 2-3 dírky (o průměru několik mm),aby mohla odtékat přebytečná voda. Kelímky naskládáme do bedny a odneseme je do hlubokého stínu (např. za domek na severní stranu). Až se po 2-3 týdnech sazeničky přijmou, můžeme je dle úvahy přemístit do stínu pod strom nebo do polostínu (ale ne na přímé slunce - kelímky rychle vysychají). Kelímky naplníme kvalitní zahradní nebo kompostovou zeminou, nebo si připravíme půdu smícháním obyčejné země s rašelinovým substrátem v poměru např.2:1. Při výsadbě pak dbáme na to, abychom neporušili kořenový bal, který zaručuje snadné přijmutí rostliny. Pokud takto připravenou silnou sadbu vysázíme koncem července nebo počátkem srpna, lze předpokládat příští rok výnos cca 300-400 gramů z jedné rostliny, což odpovídá cca 3/4 výnosu docíleného z jarní výsadby.

Pokud porovnáváme jednotlivé termíny výsadby, zůstává nejvhodnější jarní výsadba, která přináší příští rok nejvyšší výnos při nejnižší pracnosti a neobsahuje tolik rizik jako letní a podzimní výsadba.