Zdravotní stav - aneb proč kupovat jahodník u množitelské firmy

Jahodník je napadán řadou živočišných škůdců, houbovými chorobami a viry. Existuje asi 20 virových onemocnění jahodníku, z nichž mnohé nejsou okem rozpoznatelné. Jahodník vypadá, že je zdravý, roste bujně a přece je jeho výnos malý. Lidově se říká, že jahodník zdegeneroval. Ve skutečnosti se jedná většinou právě o napadení virovými chorobami.

Rostliny napadené živočišnými škůdci nebo houbovými chorobami lze vyléčit použitím vhodných postřiků. Rostliny napadené viry nelze přímo na zahrádce nebo na poli vyléčit, je to možné pouze v laboratorních podmínkách za použití složitých metod (meristémové kultury, termoterapie apod.).

Je tedy zřejmé, že vypěstovat zdravou sadbu v zahrádce je téměř nemožné. Pokud zahrádkář kupuje sadbu u množitelské firmy, má záruku, že jahodník je opravdu zdravý (měl by být). Při množení jahod ve velkém jsou totiž výchozím materiálem jahody meristémového původu (vypěstované z malých odřezků listů, které jsou prosté všech chorob), kontrolované na viry a další choroby. Tak jak jsou jahody dále množeny na poli nebo v zahrádce, zhoršuje se s každou následující generací jejich zdravotní stav. Lze předpokládat, že po 3 letech pěstování jahodníku v zahrádce dojde k výraznému napadení viry a dalšími škůdci a chorobami a sadbu je proto třeba koupit znova u množitele. Pokud si chce zahrádkář zdravou koupenou sadbu dále sám namnožit, tak nejlépe z 1-letého porostu, nanejvýše z 2-letého. 3-letý porost již bývá semeništěm chorob, zvláště když se nepoužívají pravidelně ochranné postřiky.


Přehled nebezpečnosti chorob a škůdců - aneb na co dávat pozor

1) Velmi škodlivé:

  1. roztočík jahodníkový (u všech odrůd),
  2. plíseň šedá (u většiny odrůd, výjimku tvoří např. Elsanta, Honeoye),
  3. fytoftora (u některých odrůd, zvláště u Elsanty, Honeoye),
  4. virózy (u všech odrůd).

2) Středně škodlivé:

  1. sviluška chmelová (u většiny odrůd, některé odrůdy jsou náchylnější, např. Tenira, jiné jsou málo náchylné, např. Honeoye). Čím tužší list, tím větší je odolnost.
  2. květopas jahodníkový (škodlivost velmi záleží na lokalitě, někde se vůbec nevyskytuje, jinde je značně rozšířen, zvláště v zahrádkářských koloniích, kde se neprovádí postřiky).

3) Málo škodlivé:

  1. padlí (u většiny odrůd, avšak u několika málo citlivějších odrůd může být škodlivost střední),
  2. skvrnitost listů (při posekání listů po sklizni neškodí vůbec, ve starších přehuštěných porostech a u citlivějších odrůd může být škodlivost pozorovatelná).

Roztočík, fytoftora a virózy poškozují rostliny a mohou vést k jejich úhynu. Plíseň šedá napadá pouze plody, rostlině neublíží.
Na příkladu odrůd Elsanty a Honeoye vidíme, že zatímco proti jedné chorobě se podařilo šlechtěním získat odolnost, jiná choroba vystoupila o to výrazněji do popředí. Vždy platí něco za něco. Neexistuje dokonalá jahoda.
Uvedený přehled škodlivosti umožňuje pěstiteli jahod učinit si představu, proti kterým škůdcům a chorobám by měl především zasáhnout, s ohledem na odrůdu a lokalitu.