Způsob výsadby - aneb co je lepší, fólie či volná půda

Pro výsadbu volíme zásadně slunné místo. Čím více slunce, tím lépe. Výsadba do stínu pod stromy jahodám nesvědčí a výnosy jsou nižší (mnohdy výrazně nižší), jahodník trpí více chorobami a škůdci, např. plísní šedou. Kořeny stromů navíc odebírají jahodám živiny a vláhu. Co je lepší než slunce? Jedině více slunce.

Jahodník vysazujeme do řádků, přičemž pokud řádky směřují ze severu na jih, jahody budou na řádku dozrávat stejnoměrně. Pokud řádky vysázíme ve směru západ - východ, budou jahody dozrávat na jižní straně (neustále osvětlené sluncem) o několik dnů dříve než na severní straně, čímž se o něco prodlouží sklizeň. Vzdálenost řádků od sebe volíme podle vzrůstnosti odrůdy a podle zvolené agrotechniky. Pokud se jahodník obdělává pomocí traktorů, pohybuje se vzdálenost řádek ponejvíce mezi 80-100 cm. V zahrádce můžeme volit vzdálenost menší, cca 60-70 cm. Vzdálenost sazenic v řádku od sebe se pohybuje kolem 30 cm u řidších odrůd a kolem 40 cm u vzrůstnějších odrůd. Po výsadbě se většině zahrádkářů zdá, že uvedené vzdálenosti mezi rostlinami jsou příliš velké a plocha je nevyužitá. Je třeba si uvědomit, že porost jahodníku se samovolně zahustí jednak tím, že rostliny vyrostou, a především tím, že vytvoří velké množství odnoží, které zakoření v řádce i v uličce mezi řádky. Odnože z uličky musíme odstranit, jinak by vznikla velmi přehuštěná jahodová louka, kde by jahody velmi trpěly chorobami a plísní plodů, takže výsledný výnos by byl nižší než u jednotlivě udržovaných řádků. Odnože zakořeněné v řádku můžeme z části ponechat tak, aby se porost přiměřeně zahustil. Výsledkem takového zahuštění je přeměna řádky v jahodový pás o šířce cca 20-30 cm (tj. v této šíři koření rostliny, ale vzhledem k rozložení listů do stran se zdá, že řádek je širší). Více olistěné odrůdy ponecháváme zakořenit do šířky pásu cca 20 cm, málo olistěné odrůdy můžeme ponechat zahustit do šířky 30 cm. Vždy je třeba dbát na to, aby ulička mezi řádky umožňovala zahrádkáři bezproblémový pohyb a sběr jahod.

Za účelem lepšího využití místa, zvláště při podzimní výsadbě, se mohou rostliny vysazovat v řádku i blíže k sobě, např.20 cm. Příští rok je pak ale většinou zapotřebí část rostlin po sklizni odstranit, aby nedošlo k velkému přehuštění porostu. Jinou možností lepšího využití místa je výsadba do dvouřádků. Řádky v dvouřádku jsou od sebe vzdáleny cca 30-50 cm, vzdálenost mezi dvouřádky navzájem je 60-100 cm podle zvolené agrotechniky. Dvouřádek nenecháme zahustit jako celý široký pás, ale musíme odstraňovat rostliny i mezi řádky uvnitř dvouřádku, a to tak, aby porost byl dostatečně vzdušný, přičemž však nepočítáme s tím, že bychom uprostřed dvouřádku udělali cestičku na chůzi. Pohybujeme se pouze v uličce mezi jednotlivými dvouřádky.

Některé odrůdy citlivější na fytoftoru (kořenová choroba způsobující odumírání až uschnutí celé rostliny) musíme před výsadbou namočit do roztoku Aliette 0,25% po dobu 20 minut. Namáčíme kořeny a srdíčka rostlin, nikoliv listy. Pokud sazenice nenamočíme před výsadbou, můžeme použít dodatečnou pásovou zálivku za 10-14 dnů po výsadbě. Zaléváme pás široký cca 20 cm (ve kterém jsou jahody vysázeny) přípravkem Aliette v dávce 1 gram na 1m2 pásu. Přípravek rozpustíme ve větším množství vody, aby se dostal až ke kořenům. Půda má být před ochrannou zálivkou již vlhká (nedělat zálivku na suchou půdu). Zvláště musíme ošetřit odrůdu Elsanta, která je na fytoftoru citlivá. Elsantu také nikdy nesázíme po jahodách.

Oblíbeným způsobem pěstování jahodníku je výsadba na fólii. K dispozici je buď polyethylenová fólie nebo netkaná fólie o různé barvě. Je možné použít fólii o libovolné barvě, ale z hlediska potlačení plevelů a z hlediska urychlení sklizně jsou vhodnější tmavší barvy, tj. černá nebo hnědá. Netkaná textilie, na rozdíl od polyethylenové fólie, propouští vodu. Fólii pokládáme v pásech širokých od cca 60 do 140 cm. Na takovýto pás se vejde podle šířky 1 až 4 řádky jahod, nejčastěji se vysazují 2 řádky na pás o šířce 100 cm. Řádky jsou od sebe vzdáleny 40-50 cm, po obou stranách je cca 10-15 cm fólie přihrnuto zemí.

x Výhody fólie jsou následující

- potlačuje výrazně růst plevelů, čímž se množství ruční práce snižuje až o 90 %, urychluje sklizeň o cca 1týden, zabraňuje výparu vody, takže se snižuje potřeba zálivky, půda pod fólií se udržuje ve strukturním (tj. kyprém) stavu, takže jahody není třeba okopávat (po celou dobu pěstování, tj. 2-3 roky není třeba půdu pod fólií kypřit).

x Nevýhody fólie jsou

- v létě za slunného dne se fólie příliš zahřeje, takže některé citlivější odrůdy trpí horkem a zhoršuje se jejich zdravotní stav. Mohou být snáze napadeny škůdci, např. sviluškami nebo roztočíkem, jejichž rozvoj fólie urychluje. V období sklizně trpí také plody ležící přímo na rozpálené fólii, které se mohou i "připéct",čímž ztratí svoji typickou chuť a trvanlivost. Pokud vysazujeme na fólii v srpnu, trpí za slunečného dne nové sazeničky vysokými teplotami pod fólií do té míry, že mohou i uhynout. Zalévání nepomůže, je třeba v tomto případě fólii zakrýt vrstvou slámy nebo podobného materiálu, aby se fólie tolik nezahřívala.

Při pěstování jahod na fólii sice odpadá odstraňování plevele a okopávání, ale přibývá jiná práce, a to odstraňování odnoží. Tyto nemohou na fólii zakořenit a je třeba je na podzim nožem, nůžkami nebo srpem odříznout. To, že nemůžeme získat z fólie sadbu, je další nevýhodou tohoto způsobu pěstování. Jak dostat sadbu i z rostlin pěstovaných na fólii je popsáno v kapitole "termín výsadby jahodníku a příprava sadby".

Na fólii zásadně nešlapeme. Jednak bychom zbytečně udusali půdu, mohli bychom také poškodit fólii a zanechali bychom šlápoty, ve kterých by se po dešti zdržovala voda. Voda se ostatně na fólii v přirozených prohlubních zadržuje stejně a proto je třeba jít se na foliový záhon podívat po dešti a špičatým ocelovým kuželovým hrotem (např. šídlem nebo silnou jehlou) uděláme v místě kaluže vody do fólie několik dírek, aby mohla voda vtéci pod fólii.

Pokud vysazujeme na fólii dvouřádky (nejběžnější způsob), necháváme mezi fóliemi cestičku širokou cca 40-50 cm (ovšem vzdálenost krajních řádků na dvou sousedních fóliích je cca 90 cm). Do uličky je vhodné položit také fólii v podobě pruhu nařezaného tak, aby právě pokryl celou uličku. Tento pruh fólie zatížíme každé cca 3 m dvěma kusy kamene na každé straně, aby fólie neodlétla. Po určité době již kameny nejsou nutné, fólie většinou přilne k zemi.